Šafář strávil zimní přestávku driftováním v Katschbergu

Osmnáctiletý talent české okruhové scény Vašek Šafář prožil v sezóně 2016 jeden z přelomových roků své kariéry. Po zisku titulu mistra České republiky v kartingu 2013 a triumf ve Velkém mezinárodním finále EASYKART ve třídě Easy 100, se jezdec z Teplic vrhnul zpátky do závodění po hlavě. S monopostem Tomis 03 v barvách týmu Chabr Motorsport absolvoval závody FIA CEZ a s tím spojené Mistrovství Rakouska, kde začal mezi Juniory kralovat. Třešničkou na dortu úspěšné sezóny byla účast v posledním závodě italského šampionátu Formule 4, kde se postavil na rošt společně se synem sedminásobného mistra světa Mickem Schumacherem. Právě tento seriál by mohl být Vaškovou budoucností. Ještě před tím však zbývá čas na využití volna mezi sezónami a Venca si jej řádně užívá. Minulý týden vyrazil na driftování do Rakouska.

Kdo přišel s nápadem vyrazit na drifty?
Přemýšlel jsem, jak využít zimní přestávku a naskytla se ideální příležitost přes mého kamaráda Milana Galáše. Volal mu Robert Šenkýř, že má volná ještě dvě místa na kurz driftování na sněhu. Šlo o areál Lungauring v zimním středisku Katschberg, což je jediný okruh svého druhu v Evropě. Využil jsem Milanova civilního vozu, Porsche 911 GT3 RS 4.0, který jsme společně sdíleli, a stálo to za to.

Jako první jsme si vyzkoušeli slalom, kde nešlo o rychlou jízdu, ale hlavně o to drifty kontrolovat a umět auto správně přehodit z jedné strany na druhou. Následně se postavil okruh z kuželů a tam jsme prováděli dlouhé táhlé smyky, dokud se to všem nepovedlo. Pak přišla na řadu asi nejtechničtější část, v jednom okruhu se postavily dvě menší tratě „Handling 1“ a „Handling 2“ a tam už se měřil čas. V naší kategorii zadokolek mi udělalo největší radost, že jsme porazili BMW M4.

Něco takového jsem měl možnost zkusit vůbec poprvé. Tam v areálu vlastně o nic nešlo, když člověk vyjel mimo vytyčenou trasu, tak se mohl v klidu vrátit zpátky. Ideální příležitost zjistit limity auta. Jeden den jsem se to naučil a ten další to šlo už úplně samo, dokonce jsem držel krok se čtyřkolkami. Do auta nám dali vysílačku a posadili také instruktora, jehož rady jsme si vyslechli.

Okusil jsi zase něco nového, není tedy možné, že by tě v budoucnu zlákala nějaká varianta offroadového závodění nebo snad rallye?
Srdcem jsem okruhář a tak to navždy i zůstane, nějaký offroad či driftování, to pro mě moc není. Stále se nemění nic na tom, že rallye mě neláká. Určitě bych si to vyzkoušel rád, ale profesně zůstanu věrný okruhovým závodům. Kurz na sněhu je ideální zkušeností pro běžný provoz. Poznal jsem, jak se chovat v krizových chvílích.

Načali jsme budoucnost, co plánuješ pro nadcházející sezónu 2017?
Máme s otcem vymyšlený dvouletý program ve Formuli 4. Chceme jezdit s vlastním vozem, protože podepsat smlouvu čistě jako pilot v nějakém týmu by pro nás bylo finančně nerealizovatelné. Takže se poohlížíme po autu. Na jedno se chceme jet podívat s Tomášem Chabrem zrovna během tohoto týdne do Německa. Záleží, v jakém bude stavu. Jsme tedy ve fázi shánění, a když to vyjde, na první rok máme v plánu odjet celý italský šampionát F4. Myslíme si, že je to pro nás v současnosti nejlepší volba, kam zamířit dál, protože formule 4 nejsou složité na nastavení vzhledem k tomu, že je motor zaplombovaný a například zadní přítlačné křídlo má jen tři možné polohy. Set-up nerozhoduje, dominantní je umění jezdce. První sezónu pojmeme jako sbírání zkušeností a v dalším roce už bychom jeli na celkové pořadí. Pokud se naskytne příležitost, nevylučuji ani pozdější přestup ke kvalitnější stáji. S Formulí 4 se pak ukážeme i českým divákům na Podzimní ceně Brna, na domácím okruhu v Mostě v rámci okruhového formulového seriálu Mistrovství Rakouska a třeba i v Carbonia Cupu, což poslouží jako dobrý test.

Životním zážitkem je pro tebe zatím test a následný závod v Monze v italském šampionátu Formule 4, předpokládám, že nebylo jednoduché vše zařídit?
Před Monzou jsme se domluvili s týmem RB Racing, přičemž jsme si moc dobře uvědomovali, že máme proti ostatním jezdcům obrovský deficit. Všichni ostatní měli odjeto přes 10 000 km a já nic, takže jsme 14 dní před závodem v Itálii absolvovali test. V tu dobu ještě neexistovala jistota, že závod vůbec pojedu a jestli na něj mám, ale protože se mi nakonec podařilo zajíždět časy mezi dvacítkou nejlepších ze třiceti jezdců, tak jsme se rozhodli, že do toho půjdeme a potvrdili to týmu. Jde o mimořádně vyrovnanou kategorii, celou třicítku soupeřů dělila vteřina a půl. My jsme se do ní vešli a to byl úspěch.

Václav Šafář z vozu sledoval, jak Schumacher přichází o titul…
Výsledkově se mi nejvíce povedl první závod, kde jsem skončil čtrnáctý, ale je pravda, že se štěstím, jelikož se mi vyhnula hromadná kolize v první zatáčce. Přímo z kokpitu jsem sledoval Micka Schumachera, který až do posledního závodu bojoval o titul. Na začátku víkendu to s ním vypadalo dobře a naděje stále žila, jenže ve druhé jízdě ulomil v první šikaně přední křídlo, oprava ho stála minutu v boxech a nabral tím takovou bodovou ztrátu, že šampionát nakonec nevyhrál. Právě během závěrečného víkendu ve Formuli 4 jsem si vzpomněl na svá motokárová léta, protože jsem se znovu sešel minimálně s pěticí kluků, se kterou jsem ještě před třemi roky v Itálii závodil. Mám za sebou obrovskou zkušenost a skvělý zážitek, protože jakmile má celé startovní pole stejnou techniku a na roštu se sejde třicítka soupeřů, je to neskutečné a výborně si zazávodíte.