Příběh, který začal na záchodě

Na začátku všeho byl článek o Caterham Academy ve Speedu. Mi Vi (správně, Michal Vítek) si ho přečetl na záchodě a o měsíc později už seděl v Caterhamu. Říkal jsem mu, kde jsou blinkry, a že jestli chce auto na machrování, tak ať si koupí něco červenějšího. Nekoupil.

Pořídil si Roadsporta a pak s ním odjel dvě báječné sezóny. Pak jsme se potkali na Nordschleife. A pak ještě mockrát. K Roadsportu přibyla ostrá verze R500 a společně s CSR 260 jsme tam zesměšnili spoustu dražších a papírově rychlejších aut. A na stropě na záchodech se objevil nápis, který je tam dodnes: „Caterham mafia CZ“.

V hospodě u Sabine už jsme měli vždycky jisté místo a vždycky jsme spolehlivě skončili u třech věcí. U argentinské svíčkové na lávovém kameni, lahodném panáku williamsky a tlachání o tom, jak moc bysme někdy chtěli na Nordschelife závodit.

S podobně nadšenými blázny jsme si pronajali Mini Coupé už pod hlavičkou RTR a jeli dva závody v 24h series. Pak se postavilo BMW M3 GTR, které dostalo přezdívku Big Gun. Dva roky jsme jezdili vytrvalostní závody a dál jsme snili o závodech v Zeleném pekle. Vítězství i prohry, radost i smutek. Ale ten sen byl dál s námi pořád…

A najednou střih. Na parkovišti na Nordschleife stojí Big Gun v barvách BP Autosport. Mi Vi si bere helmu a dává svoje první kola. Je to první testování nové závodní stáje Hellou Titty Racing Team (HTRT) a ten sen se stává skutečností. Jezdíme s Big Gunem, druhým autem které chceme na závodech nasazovat, ale v Bruntále v garáži se těší na svou premiéru úplně nového BMW M3 GTR, které vzniklo jen kvůli závodům na Severní smyčce. Bude ještě silnější, pevnější a rychlejší, ale ještě potřebuje tak měsíc času. Už teď má ale jméno, říkáme jí Tittyna.

Michal se po třech kolech vrací a září jako sluníčko. Máme doporučený výchozí setup podvozku od KW, takže pár kliků protože to chce trochu změkčit a opět do akce. Důvěrně známí mechanici kmitají kolem auta, trvá to jen pár minut. Michala pak v autě střídá Jarek Jirgala. Ten kdo se s ním někdy na Nordschleife potkal, ten vždycky viděl zadek jeho aut. Jezdil tady s Ferrari, zběsilým Nissan GTR, šíleným Viperem i sofistikovaným BMW M3 CSL či s 911 GT3 RS. „Nabídka na svezení s tímhle autem, s těmito lidmi a na téhle trati, to se prostě nedalo odmítnout.“ Usmívá se. Aby taky ne, zajel opravdu rychlý čas, všechno fungovalo a Jarek se dobře bavil. „Byl to první test a bylo to lepší než jsem čekal. Auto má potenciál, tým je parta kamarádů a jejich cíl je naprosto jasný. Chci být u toho!“

Ach ano, ten cíl… Letos chceme jet minimálně dva závody série VLN. A příští rok celou sezónu. A chceme, jakkoliv to zní troufale, vyhrát 24h Nordschleife, nejtěžší okruhový závod na světě.

Druhý den testujeme auto já a Mi Vi. Věřte mi, ještě nikdy jsem na Nordschleife neřídil něco tak schopného. A přesto jsem byl dopoledne nespokojený, protože mi trvalo deset kol a jeden rozbor telemetrie, než jsem si troufnul. A pak… Pak už to bylo jen čisté vzrušení, surealistický zážitek a opravdová rychlost. Absolutní souznění s autem i tratí, přitom žádná krize nebo horký okamžik.

„Mám to úplně stejně, fakt jsem si to užil,“ hlásí Mi Vi druhý den odpoledne. „Byli jsme nejrychlejší auto na Track days, během prvního dne jsme našli ideální nastavení podvozku, dnes jsme si pohráli s aerodynamikou a hlavně všechno fungovalo. Jeli jsme sem s nějakým očekáváním času a ten čas jsme překonali o patnáct vteřin. Bez problémů a s rezervami.“ A pak chvíli hledá slova… „Nordschleife, BMW, závodění, parta, atmosféra, adrenalin, touha… Každopádně tyhle dva dny jsou jen začátek. Nemám v hlavě nějaký přesně daný plán, ale vím co chceme a uděláme všechno abysme to dokázali. Rádi bysme stavěli na start závodů VLN dvě auta a uvidíme jaké zkušenosti posbíráme v prvních závodech.“

A ty budou už brzo, těšte se! A my děkujeme, že nám fandíte. Bez vás a vaší přízně to totiž nepůjde.

autor: Jan Červenka