O Le Mans s… – II. část

Aktualizace: Ještě se nám ozval Štefan Rosina
24h Le Mans je každoročně svátkem motorsportu, doslova oslavou tohoto krásného, náročného a krutého sportu. Před letošním ročníkem jsme položili několika osobnostem z české a slovenské scény tři stejné otázky na téma Le Mans, tak abysme se všichni pořádně na tento velký závod navnadili. 

Ve druhé části série našich mini rozhovorů jsme dali prostor Tomáši Engemu, který se 24h Le Mans zúčastnil hned devětkrát, dokázal zvítězit ve třídě GTS a v roce 2009 si dojel pro skvělé čtvrté místo absolutně, fotografu, novináři a sportovnímu komisaři Josefu Vrátilovi, Janu Charouzovi, který v Le Mans závodil osmkrát a v roce 2010 získal druhé místo ve třídě LMP2, motoristickému fotografovi Petru Frýbovi, Jiřímu Janákovi, který si vyzkoušel kromě Porsche Supercupu také např. FIA WTCC, či FIA GT1 a panu Josefu Křenkovi, šéfu týmu Křenek Motorsport a také jednomu z promotérů ESET V4 Cupu a projektu RaceStar, který v minulosti stál za celou řadou úspěšných projektů jako byl Clio Cupu Bohemia nebo soutěž FormulaStar

Co se vám vybaví, když se řekne Le Mans?

Tomáš Enge: Nádherný závod, ze kterého mám neskutečné zážitky v podobě šesti pole position ve třídě GTS, či GT1. Skvělé a ohromné zkušenosti. Čtvrté místo absolutně v roce 2009. Je to nezapomenutelný zážitek už jen co se týče návštěvnosti. Masy diváků a fanoušků, Le Mans je prostě jedna velká party. Je to ohromný zážitek nejen pro jezdce, nejen pro fanoušky, ale pro všechny, co se toho nějakým způsobem účastní.

 Josef Vrátil: Vybaví se mě hned několik věcí. Vybaví se mě na prvním místě úchvatný kultovní film Le Mans se Steve McQueenem v hlavní roli. Film umělecky asi mizerný, ale pro nás motoristické blázny kultovka. Za mlada jsem nepropásl ani jeden cyklus promítání a v kinech, než skončila licence, jsem ho viděl… Ani nevím… Padesátkrát? Sedmdesátkrát? A samozřejmě ho mám na DVD ve sbírce… Samozřejmě se mě hned vybaví tři návštěvy závodu Le Mans, v letech 1997, 1998 a 2005. Nádherné výlety, které jsem absolvoval se svou drahou polovičkou. A z těch výletů se mě vybaví jak pozitivní, tak i trochu negativní zážitky… Třeba když jsme tam přijeli poprvé, tak hned první den jsme si prošli velký kus tratě… Samozřejmě jsem věděl, že okruh byl mnohokrát upravován, ale zdál se mě úplně jiný, jako v tom filmu… To bylo trochu zklamání… To velké zklamání bylo v roce 2005, to už bylo po poslední velké přestavbě ala moderní autodromy… A to už není to opravdové Le Mans… Samozřejmě pozitiv bylo mnohem, mnohem víc… Atmosféra, závody, muzeum, prostě spousta věcí… Třeba úžasné Mercedesy CLK LM, nádherná auta, pekelně rychlá a s brutálním zvukem… Nebo Panozy.

Jan Charouz:  Rozhodně nejtěžší závod, který jsem kdy absolvoval. Pravě proto je i tak jedinečný a přiláká tolik fanoušků.

Jiří Janák: Největší a nejslavnější závod světa. Skvělá atmosféra po celých 24 hodin. Obrovská prestiž pro vítěze a zapomenutí pro druhého v pořadí. A taky zklamání z toho, že jsem se ho nikdy nemohl aktivně zúčastnit, i když na okruhu v Le Mans jsem absolvoval několik závodů.

Josef Křenek: Film Le Mans se Stevem McQueenem a samozřejmě závod 24h.

Petr Frýba: Vybaví se mi rovinka Hunadieres a úžasná rychlost aut na ní. Vybaví se mi noc a ta noční atmosféra na tribunách a v boxech a také se mi vybaví krásná závodní auta.

Štefan Rosina: Ked sa spomenie Le Mans, spomeniem si na pre mna jeden z vrcholov motoristickej sezony, kde vždy bolo mojim snom sa takéhoto preteku zúčastnit. Emócie mám spojene so skupinou C, pretože to boli velmi rýchle auta a já som mal možnost v ramci preteku v SPA sa vo vozidle skupiny C previez a bola to pre mna doteraz najsilnějšia emócia v kariére. Takisto zvedavo sledujem ako sa bude darit v triede LMP1 Nickovi Tandym a Rene Rastovi, s ktorými som superil v Supercup.

Které auto se vám vybaví, když se řekne Le Mans?

Tomáš Enge: Samozřejmě Aston Martin, s ním jsem tam získal nejvíce úspěchů. Jel jsem tam také s Ferrari, ale s Astonem jsem jel víckrát a měl jsem s ním více úspěchů. V posledních letech je ale v Le Mans nezapomenutelně zapsaná čtyřmi písmeny značka Audi. Dominance Audi je v posledních letech, obrovská, ať už mají, či nemají konkurenci. To je taková ikona posledních let, ale mě se samozřejmě vybaví Aston Martin.

Josef Vrátil: Bez přemýšlení Jaguar XJR9 Silk Cut…

Jan Charouz:  Staré Porsche v barvách Martini. Bylo to auto, které jsem si vždy vybíral jako dítě v arkádových hrách. Jinak potom samozřejmě Aston Martin LMP1 #007, se kterým jsem na Le Mans zajel nejlepší výsledek, celkově čtvrté místo.

Jiří Janák: Sleduji Le Mans přibližně posledních 10 let, které jsou spojeny s dominancí vozů Audi, tudíž jsem tímto hodně ovlivněn a z vozů LMP1 se mi nejvíce líbí právě Audi. Líbí se mi zejména nejnovější uzavřené prototypy, ale mé srdce tíhne spíše ke kategorii GT, kde jsou jednoznačně mými nejoblíbenějšími značkami Aston Martin a Porsche.

Josef Křenek: Rothmans Porsche 962

Petr Frýba: Vzhledem k tomu, že jsem tam byl dvakrát, když zrovna jela Lola Aston Martin, tak se mi vybaví právě tohle auto. A nejen z toho důvodu, že je to krásné auto, ale především v těch dobách turbodieselů mělo nádherný zvuk.

Štefan Rosina: Vybavia sa mi väčšinou auta skupiny C ako růžový Silk Cut Jaguar ako aj Sauber Mercedes, v neposlednom rade aj vyleštěné červené Ferrari GT1, s ktorým Tomáš Enge jazdil v noci super časy.

Který ročník na vás nejvíce zapůsobil a proč?

Tomáš Enge: Určitě 2009. Lola Aston Martin LMP1, čtvrté místo, to asi na mě zapůsobilo nejvíce, protože tam jsme byli nejblíže celkovým stupňům vítězů. Samozřejmě vítězství v roce 2003 bylo také skvělé, ale pořád to bylo “pouze” ve třídě. Nebylo to v celkovém pořadí a já to celkové pořadí stavím výš, jak samotnou třídu.

Josef Vrátil: Otázka velmi těžká a asi se to nedá jednoduše říct… Myslím, že úžasnou částí historie Le Mans bylo období skupiny C. Já osobně považuji ročníky 1988, 1989 za opravdové souboje gigantů! To byly bitvy velkých a slavných automobilek! Porsche, Jaguar, Mercedes, Toyota, Nissan, Mazda, Aston Martin… Jen nepatrně, kousek za nimi, bych viděl ročníky 1990 a 1991… Ale to byl vrchol jedné epochy. Naprosto úžasné musely bát ročníky 1966, 1967, 1968, 1969, 1970 a 1971. Vzestup slávy Le Mans, opět, souboje gigantů, nejprve Ferrari versus Ford, záhy se na vrchol dostalo Porsche a jejich modely Porsche 908 LH a Porsche 917 K/917 LH byly naprosto famózní… Ferrari 512 S s dlouhým zadkem z Le Mans 1970 považuji za jeden z nejkrásnějších závodních vozů vůbec. To byl vrchol zase jiné velké epochy Le Mans… Naopak, poslední vývoj se mě vůbec nelíbí a jaksi díky němu i u mě opadá zájem o dění kolem Le Mans… Závody pojízdných elektráren s nepřehlednými pravidly hry, omezování spotřeby a podobné nesmysly se mě nelíbí, to prostě nejsou ani opravdové závody jak mají být, ani opravdové Le Mans, jak má být… Navíc jsou ta auta ošklivá…

Jan Charouz:  Určitě rok 2009, již výše zmiňovaný a také potom rok, kdy jsem dojel jako druhý v kategorii LMP2 za Oak Racing.

Jiří Janák: Nemám vyloženě nejpůsobivější ročník. Líbí se mi závod každý rok. Kategorie jsou obrovsky vyrovnané, v kategorii GT se často bojuje do posledních chvil. To je na všech Le Mans krásné. Poslední kolo je vždy obzvlášt dojímavé, hlavně když se tvoří hloučky vozů ze stejných stájí. Hodně tomu taky pomáhá, že celý závod běží na Eurosportu, a obzvláště na tom českém se skvělým komentářem!

Josef Křenek: 1986 – byl jsem na závodech osobně.

Petr Frýba: Tak to to bude určitě rok 2009, kdy tam Aston Martin získal čtvrté místo absolutně s posádkou Enge-Charouz-Mücke. To byl tehdy obrovský úspěch proti továrnám, přece jen Aston byl netovární tým.

Štefan Rosina: Ak mam byt uprímny vybavuju sa mi zaujimavé posledné ročníky, hlavne asi ten minuly ked Porsche oznámilo, že sa vracia spät a tym padom bitka medzi Toyota, Porsche a Audi je velmi zaujimava