Nimč jr. v premiérové sezoně nakoukl do ETCC, nyní koketuje s TCR International

Václav Nimč jr. prožil v uplynulé sezoně premiérový rok v motorsportu. Ve svých teprve 17 letech vstoupil do pohárového seriálu Renault Twingo Cup v barvách týmu Křenek Motorsport, hned ve třetím závodě vybojoval na Red Bull Ringu druhou příčku a v absolutní klasifikaci skončil šestý z celkových osmnácti jezdců. Když při posledním podniku mezinárodního okruhového seriálu ESET V4 Cup usedl v Brně do nejnovějšího Renaultu Clio IV, vyhrál. V Mostě ještě stihl start v ETCC za volantem Volksewagenu Golf TCR. Vyjde mladému talentu v příštím roce vstup do TCR International?

Vašku, jak hodnotíš premiérový rok v Twingo Cupu?

Twingo Cup je úžasný způsob pro lidi, kteří dříve nejezdili a mají se nějak uvést do motoristického sportu a pochopit o čem všem to je. Vozy jsou stejné, jezdilo nás téměř dvacet. Skvělý je na tom fakt, že nikdy nejedeš sám, neustále se bojuje ve skupinkách, což určitě není zajímavé jen pro nás, ale i pro diváky, protože se mají na co dívat.

Vše, co dělám, se snažím neustále zkoumat a zlepšovat. Stejné je to se závody. V Maďarsku na začátku roku mi všichni logicky ujeli a tak jsem do Rakouska přemýšlel, jak jet rychle a zároveň neudělat chybu, protože v těchto jednodušších pohárových závodech se musí jet na hraně, jinak neuspějete. To pro mě bylo ohromně těžké bez předchozích zkušeností. I po prvotním nezdaru jsem byl ambiciózní a prohlásil jsem, že příště chci dojet na stupních vítězů. Doteď nechápu, jak jsem to mohl říct nahlas. Hned následující víkend v Rakousku se mi však podařilo dosáhnout na stříbrnou příčku, odjel jsem bezchybný závod po startu ze sedmé pozice. To vše ve své teprve třetí jízdě, do teď na to vzpomínám jako na nejpovedenější a nejlepší závod.

Při posledním závodě ESET V4 Cupu na Masarykově okruhu sis vyzkoušel Renault Clio Cup IV, jaká to byla změna?

Od poloviny sezony jsme s tátou začali přemýšlet o nadcházejícím roce a přišla nabídka od Tomáše Pekaře z týmu Carpek Service svézt se s jeho Renaultem Clio IV. V Brně jsem v něm absolvoval závodní premiéru a poprvé měl pocit, že sedím v opravdovém závodním voze s mnohem vyšším výkonem a hladkými pneumatikami.

V trénincích tak přicházela jedna chyba za druhou, nedokázal jsem správně zahřát brzdy a pořádně se naučit styl jízdy s předním náhonem. Nějakým způsobem se mi ale podařilo novou techniku pochopit a v prvním závodě vyhrát. A to jsem se obával nejen přímé konkurence, ale rovněž zkušených soupeřů z clií třetí generace. Říkal jsem si, že i Milan Häring mi musí ve starším voze nadělit minimálně jedno kolo. Ale nestalo se. Domnívám se však, že úspěch se skládá ze souhry mnoha okolností, musíte mít štěstí a soupeři zase trochu té smůly. V mém případě to tak určitě muselo být (smích).

A k tomu všemu se přidal ještě start v ETCC na autodromu v Mostě, jak jsi to prožíval?

Ze začátku jsem tomu nevěřil, chvíli poté jsem dostal obrovskou trému. Skoro čtrnáct dní před víkendem jsem příliš nespal. Čekal mě závod proti Petrovi Fulínovi a ostatním velkým jménům, myslel jsem jen na to, neudělat ostudu. V Mostě navíc už panovaly poměrně chladné podmínky a ve volných trénincích byla trať mokrá, tím pádem mě čekala i premiéra s pneumatikami do mokra a jak trať usychala, řešili jsme i dilema s přechodem na slicky. No, užil jsem si tedy premiéru se vším všudy.  Nicméně dá se říct, že ve chvíli, kdy jsem dorazil na okruh, posadil se do auta a nasál první dojmy, rozlil se mi po celém těle příjemný pocit a jelo se hned lépe. Každopádně před samotným závodem jsem se ale dostal znovu do transu, takže náročný, ale v tu samou chvíli nádherný zážitek.

Pocházíš ze závodnické rodiny, tvůj otec má mnoho zkušeností v závodech cestovních vozů, využil jsi toho za volantem na okruzích?

Nějakou závodnickou krev jsem snad zdědil. Možná je to dané tím, že jsem do toho šel každý závod naplno. Ale hlavně si to všechno hrozně užívám a ohromně mě to baví. Závodění je věc, kterou miluju a nemohl bych být bez pocitu, hnát závodní vůz na limit. Letos jsem prožil své první krůčky a každý moment jsme s tátou moc prožívali. Chvála z jeho strany přicházela po každém dobrém výkonu. Po druhém místě na Red Bull Ringu se mu leskly oči, div se nerozbrečel. Ale pravdou je, že jsme měli i nějaké neshody, hlavně během ETCC v Mostě. To byl ve svém živlu, vzpomínal na své závody z devadesátých let s tehdejším Golfem a radil, jak by se v přechodným podmínkách choval on. Já jsem si to zase chtěl dělat po svém (smích).

Co plánuješ pro sezonu 2018?

Obrovským způsobem mě nadchnul VW Golf TCR a začali jsme budovat plán, jak s ním příští rok odstartovat v sérii TCR International, jenže tam už to bez větší pomoci nejde. Dokonce jsme měli domluveného sponzora, ale s ním to nakonec nevyjde. Doufáme, že se nějaký sponzor přeci jen najde a my budeme moci naši myšlenku realizovat.

Foto: FIA ETCC, ESET V4 Cup, facebookový profil Václava Nimče