Na slovíčko s jezdci týmu Duck Racing – Petrem Kačírkem a Danielem Skalickým

Petr Kačírek s Danielem Skalickým patří již dlouhá léta ke stálicím české a středoevropské okruhové scény. Není snad nikdo, kdo by neznal modré vozy BMW týmu Duck Racing, jenž začal psát svou historii v roce 1993 a za 21 let svého účinkování posbíral několik desítek pohárů. Oba jezdce, které vídáme jak ve sprintech, tak i ve vytrvalostních závodech, jsme před závodním víkendem v Brně vyzpovídali.

Oba jezdíte sprinty i vytrvalostní závody. Jaký formát závodů vám více vyhovuje a proč?

Petr Kačírek: „Dřív jsem radši jezdil vytrvalostní závody, ale postupem času jak člověk stárne, budou to spíše sprinty, co mě baví. Je to možná tím, že ve vytrvalostních závodech není v posledních letech taková konkurence a mezi auty jsou velké rozdíly. Ve sprintech to ještě jde, je nás tam někdy i 10, kteří máme podobný auta a bojujeme spolu.„

Daniel Skalický: „Já mám rád oboje. Ve sprintu je mnohem více adrenalinu z důvodu více soubojů, když chybuješ, ztrácíš ihned pozici nebo více pozic a většinou již není šance na opravu a závod pro tebe končí.

Ve vytrvaláku zase musíš mít dobrou strategii, načasovat dobře střídání, jet dostatečně rychle ale zároveň udržet gumy i auto v kondici. Mnohokrát se stalo, že soupeři jeli stejně rychle a pak je z vytrvalostního závodu doslova několikahodinový sprint. Já navíc jezdím opravdu rád, takže čím déle v autě jedu, tím jsem radši. Dá se tedy říci, že endurance mám asi trochu radši.„

Za svou závodnickou kariéru jste si vyzkoušeli spoustu okruhů. Který vás nejvíce zaujal?

Petr Kačírek: „Samozřejmě mám rád domácí tratě Brno a Most, ale v devadesátých letech jsem měl s Fordy možnost a štěstí závodit na starých klasických okruzích, ať už to byl původní Hockenheim, Östereichring, Zandwort, Zolder a další… Kam vyloženě nemusím, je naopak Hungaroring.„

Daniel Skalický: „Nejbližší jsou mi naše domácí Brno a Most, kde jsem najezdil opravdu mnoho kol a znám je do detailu ale hodně mě zaujali technické tratě jako je maďarská Pannonie, německý Oschersleben nebo polská Poznaň. Bohužel do Poznaně je opravdu daleko a zázemí je tam doslova tragické. Díky tomu tam moc týmů nechce jezdit ale trať je tam zajímavá. Ovšem nejradši mám belgické Spa, to je opravdu matka všech tratí naproti tomu Nordschlaife mě moc nebaví. Také je pěkné, když závodíme na okruzích, kde se jeli nebo jedou šampionáty F1 nebo DTM, nicméně třeba Hungaroring moc zajímavý není.„

K vytrvalostním závodům neodmyslitelně patří noční část závodu. Jak se vám jezdí za tmy? Jste uvolněnější nebo naopak?

Petr Kačírek: „V noci mě to nikdy nebaví. Není pořádně vidět do zatáčky, pomalejší auta se pletou, rychlejší vám svítí zezadu do očí, musím jet v brýlích a spoustu dalších drobností…J„

Daniel Skalický: „Já jsem takový Nightrider, ve tmě se mi jezdí opravdu dobře. Jel jsem závody, kdy jsem jel v noci závod rychleji než trenink ve dne. Asi jsem uvolněnější, nevnímám tolik nástrahy okolí a více se soustředím pouze na ideální stopu. Samozřejmě mi vadí, když mě dojíždí silnější auto a oslňuje mě přídavnými světly, ale to už k nočním závodům patří.„

Jaký máte názor na šampionát ESET V4 Cup a myslíte si, že je to krok správným směrem?

Petr Kačírek: „Určitě je to fajn, že se o okruhový sport někdo začal starat. Na zástupci ESET Cupu, Pepovi Křenkovi je vidět snaha někam to celé posunout, ať už v úrovni startovního pole závodů nebo jejich propagace. Nebýt jeho a ESET Cupu, tak nám na zahraničních závodech českého šampionátu snad ani nikdo nepředá poháry za vítězství…„

Daniel Skalický: „V době, kdy v jednotlivých regionech napočítáš týmy na prstech jedné ruky, je to určitě krok správným směrem. Snaha obou pánů Křenka a  Gregora je patrná a jsou vidět výsledky, jen by se trochu více, kromě formulí a dvoulitrů, měli zaměřit také na GT vozy obou tříd nad 2000cm3.„

Máte raději jízdu na suchu nebo v dešti?

Petr Kačírek: „Samozřejmě větší závody jsou na suchu, ale já většinu všech svých závodů, které jsem vyhrál, jsem získal na vodě. Na té mi to vždy šlo a neměl jsem s ní problém. Je to větší adrenalin, chce to maximální soustředění a cit pro auto. To platí pro okruhy. V rally se Subaru mám na vodě kvůli rozdílně klouzavým asfaltům někdy velmi smíšené pocity…J„

Daniel Skalický: „I když jsou okruhy, kde se na vodě jede strašně, tak mám v podstatě vodu rád. Na vodě se výrazně smazávají technické rozdíly a mnohem více se prokážou řidičovi schopnosti. S Petrem Kačírkem jsme odjeli několik závodů na vodě, kde jsme dokázali porazit polovinu startovního pole z vyšší třídy, jejich auta měla vyšší výkon o 100 nebo i 200 koní ale piloti je nezvládali.„

Foto: Petr Frýba