Martin Prokop má plné ruce příprav s nadcházejícím Dakarem, kam se poprvé vydá v roli soukromníka s vlastním týmem. A zatímco se bavíme o Dakaru, stoj
Martin Prokop má plné ruce příprav s nadcházejícím Dakarem, kam se poprvé vydá v roli soukromníka s vlastním týmem. A zatímco se bavíme o Dakaru, stojí jeho závodní Mercedes SLS AMG GT3 v garáži bez povšimnutí. „Nechat stát takové krásné auto v garáži je fakt zločin,“ prohlásil Martin a rozpovídal se o okruhových plánech.
Po dlouhých čtyřech měsících jste se na skok vrátil do MS v rally. Chybělo vám to?
Určitě. Je velký rozdíl závodit skoro každých čtrnáct dní. Tímto způsobem jsem žil posledních jedenáct let a pauza byla znát. Nikoliv ve smyslu, že bych nevěděl, co dělat. Zkušenosti a celý koloběh mám zarytý, ovšem je to jako kdyby Kometa čtyři měsíce netrénovala a najednou měla nastoupit proti Spartě.
Takže jste si na auto musel znovu přivyknout?
Mistrovství světa je velmi těžký seriál s nesmírně rychlými auty a bez tréninku se člověk necítí jako ryba ve vodě, ale dalo se to. Zkoušky na šotolině mi šly, protože jsem měl trénink z dakarského auta. Větší problém byl asfalt, protože ve Španělsku jsem byl naposledy před rokem a trvalo mi půl dne, než se mi obnovily návyky a cit pro přesnou jízdu na asfaltu.
V současnosti se ale vaše pozornost stočila k Dakaru, že ano?
Přesně, vzali jsme si na bedra Dakar a organizace je malinko obtížnější, než jsem čekal. Zaprvé jsme chytli velké zpožděni kvůli zadřenému motoru a zadruhé jsme vymysleli řadu zlepšení a snažíme se je aplikovat naráz. Kluci na autě pořád makají a jedou na doraz.
Na Dakar jedete podruhé, ale poprvé s vlastním týmem. To pro vás musí být další nová výzva.
Dakar pro mě bude opět takovou premiérou. Ještě nejsem připravený na to, abych prohlašoval, že se tam cítím komfortně. Po návratu z letošního Dakaru jsem měl plán, co musím zlepšit a kde zabrat, jenže jak vymýšlíme auto a dáváme dohromady tým, chybí ten čas. Myslel jsem, že to bude jednodušší.
Neodrazuje vás to od další účasti s vlastním týmem?
Právě naopak. Komplikace sice jsou, ale mám z celého týmu strašnou radost a doufám, že načínáme novou dakarskou éru, které se budeme věnovat delší dobu a třeba v roce 2018 už budeme mít konkrétní cíle ve výsledkové listině. V roce 2017 to ještě nebude, máme se ještě co učit.
Jakou nejlepší radu jste na Dakaru dostal?
Těch rad bylo mnoho. Spíš pro mě byly zajímavé příběhy lidí po dojeté etapě nebo někde na pivu. Neustále jsem měl nastražené uši a poslouchal příběhy ostatních. Na druhou stranu si pak ale každý člověk musí poradit sám. Jestli převrátíte auto na střechu, musíte to vyřešit vy. Každý si hlídá svůj zadek a je zodpovědný za sebe a spolujezdce.
Dakar má velmi dlouhé etapy, nebojujete se ztrátou koncentrace?
To je po dunách můj další velký problém, s nímž musím bojovat. V rally se jede nejdéle půl hodiny a to už musí být extra dlouhá erzeta. Na Dakaru je půlhodina nic, vy se potřebujete soustředit občas i šest hodin – a furt topit.
Pojďme z Dakaru na okruhy. V garáží vám pořád stojí Mercedes SLS GT3…
Mercedes je pecka a plány existují, jenže jsme se pustili do Dakaru a museli si vybrat, kterou cestou jít. V současnosti je to Dakar, protože závodění na okruhu není žádná sranda. Jakákoliv trochu víc profesionální série vyžaduje, abyste se jí pořádně věnovali. Letos jsme absolvovali dvanáctihodinovku v Mugellu a říkali jsme si, jak si u toho odpočineme a užijeme si závod. Místo toho dělali kluci od rána do noci a Robert Kubica jim pořád stál za zády.
Program s Mercedesem je tedy pro tuto chvíli u ledu?
Ano, protože pokud bychom se mu chtěli věnovat tak, jak jsme zvyklí, museli bychom něco opustit. Jenže už jsme měli rozjetý projekt Dakaru a rozhodli jsme se, že okruhy pro tuto chvíli opustíme. Každopádně jsem v kontaktu s partou kluků, kteří by se chtěli připojit k týmu a s Mercedesem se svézt, takže snad myšlenku oživíme a příští rok někam vyrazíme. Nechat stát takové krásné auto v garáži je fakt zločin.
Vy jste ale okruhovým závodům nebyl odjakživa nakloněn, že ano?
Okruhy jsme vždycky zatracoval a se Štěpánem Vojtěchem jsme se často špičkovali, vzhledem k tomu, z jakého prostředí přišel. Když jsem se ale svezl, musel jsem mu dát zapravdu. Okruhy nejsou jednoduché a okamžitě jsem si je zamiloval. Já asi nikdy nedokážu žít bez toho benzínu a okruhy jsou pro mě zajímavou alternativou, byť časově mi to s nimi v současnosti zkrátka nevychází.
COMMENTS