Dušan Kouřil Jr. by v budoucnu rád zamířil z cestovních vozů na GT scénu. To a mnoho dalšího prozradil v rozhovoru pro oficiální stránky šampionátu TCR Eastern Europe.
Dušane, v loňském roce jste absolvoval premiérovou sezonu s vozem specifikace TCR. A nutno dodat, že se jednalo o úspěšný debut na této scéně. V šampionátu TCR Eastern Europe jste totiž obsadil celkovou třetí příčku a ve dvou případech se vám navíc podařilo vystoupit na nejvyšší stupeň. Jak ročník 2019 hodnotíte?
Se sezonou jsem spokojen tak z poloviny. S výjimkou světlých momentů zde byly také chvíle, na které bych raději zapomněl.
Který moment z minulé sezony je váš nejoblíbenější a na který naopak vzpomínáte nejhůře?
Nemám žádný moment, který bych nějakým způsobem považoval za oblíbenější než jiné. Stejně tak na žádný nevzpomínám vyloženě nejhůře.
Do vozu Hyundai i30 N TCR jste loni usedl po sezoně za volanem Fiatu Punto S1600, se kterým jste se stal šampionem MMČR i FIA CEZ v kategorii D4-1600. Jak byste oba stroje porovnal a jak letos probíhala adaptace na nové auto?
Přechod na nový vůz pro mě nebyla žádná větší změna. Pokud bych měl Fiata a vůz TCR porovnat, je to velmi podobné, snad až na mírné zatlačení do sedačky po přidání plynu. Troufám si tvrdit, že Fiat byl vlastně takové malé auto WTCC.
V letošním ročníku TCR Eastern Europe jste ale nepoměřil síly pouze s vašimi vrstevníky, ale také s mnohem zkušenějšími jezdci jako například s Milovanem Vesničem. Na mnohem ostřílenější mazáky jste navíc narazil také během FIA Motorsport Games ve Vallelunze, kde byli vašimi soupeři například Tom Coronel, Maťo Homola nebo Gilles Magnus. Dokázalo vás závodění proti zmíněným jezdcům nějakým způsobem obohatit?
Jistým způsobem určitě ano. Zejména jsem si ale uvědomil, že by to chtělo v následujících sezonách změnu.
Když už jsme nakousli zkušené závodníky, máte nějaké závodnické vzory? Ať už na scéně cestovních vozů nebo v jiných motoristických odvětvích?
Mezi mé největší vzory bezpochyby patří můj otec s dědečkem.
Vraťme se ale ještě jednou k letošnímu ročníku FIA Motorsport Games. Během něj jste totiž rozhodně nebyl pouze do počtu. Zazářit se vám povedlo zejména v prvním závodě, do jehož cíle jste dojel na pátém místě. Jak budete na tento víkend vzpomínat?
Tento víkend rozhodně uchovám ve svém srdci. Jednalo se o jakýsi okamžik pravdy, který ukázal, zda-li na to mám, nebo nikoli.
Jaké jsou vaše kariérní ambice? Existuje nějaký šampionát, který je vaším vysněným?
Mým prioritním cílem je stát se do dvou let továrním pilotem v některém z významnějších šampionátu závodů vozů GT3. Poté bych se chtěl se stejnou automobilkou přesunout do WEC. Již v roce 2015 jsem si uvědomil, že mě vytrvalostní závody lákají více než sprintové.
A na závěr se přesuňme do nejbližší budoucnosti. Jaké jsou vaše plány pro příští rok? Budete i nadále pokračovat v TCR Eastern Europe? A máte opět v plánu nějaké starty na světové scéně? Například znovu na FIA Motorsport Games, které letos bude hostit okruh Paula Ricarda v Le Castelletu?
To je ještě daleko a zatím netuším, jak se vše vyvine. Mojí prioritou je ovšem zisk továrního místa. Raději se tedy pokusím vyjednat přesun výše, než abych pokračoval v tom samém. Každopádně pokud bude možnost a prostor, rád se svezu.
COMMENTS
Vzhledem k tomu, že jste dlouho nereferovali o panu Konopkovi a o posádce ARC Bratislava, dodávám, že v konečném pořadí ASIAN LE MANS SERIES 2019/2020, skončil tým ARC Bratislava v kategorii LMP2-Am na 4. místě ze 4 účastníků.
Kdyby neexistovala kategorie LMP2-Am, skončil by tým ARC Bratislava na 13. místě ze 13 účastníků
Pan Konopka obsadil v konečném pořadí jezdců v kategorii LMP2-Am 7. místo. Pro Letošní závod v Le Mans tedy nefiguruje ani mezi 10 oficiálními náhradníky.