Kolomý na sněhu druhý, Valtr se probojoval do desítky

Počasí si s účastníky Rallye Dakar letos doslova hraje. Zatímco na startu druhé části maratonské etapy svítilo slunce, posádky z trati hlásily déšť, kroupy a sníh. V bivaku v Uyuni se dokonce přehnala písečná bouře. Členové TATRA BUGGYRA RACING týmu museli dokonce vytáhnout zimní oblečení, když teploty spadly k bodu mrazu.
Včerejší pátou etapou se celý konvoj přemístil z Argentiny do Bolívie. Neskutečnou atmosféru této pohostinné země si už loni vyzkoušeli motorkáři. Už od hraničního přechodu Villazón byla silnice lemovaná fanoušky, kteří vykřikovali „Bolivia – suerte“, tedy Bolívie – štěstí.
Martin Kolomý začal fantasticky, když od prvních kilometrů udával tempo mezi kamiony. V polovině trati pak ztratil na vítěze etapy Rusa Nikolajeva jedoucího na Kamazu a obsadil další pódiové umístění. „Dneska jsme si etapu opravdu užili. Už to začalo fantastickou atmosférou po příjezdu do Bolívie, která nás zdravě nabudila. Před startem se nám podařilo vyměnit vadné boostové čidlo, takže motor šlapal jako hodinky. Druhé místo je perfektní a celkové umístění je pořád reálné. Vždyť je před námi ještě více jak půlka Dakaru,“ uvedl v bivaku Martin Kolomý, který se v celkové klasifikaci posunul na šesté místo.
Velmi povedenou etapu má za sebou také Jaroslav Valtr, který do cíle dojel na desátém místě. Tým TATRA BUGGYRA RACING tak měl poprvé ve své krátkodobé historii na slavné Rallye Dakar dva vozy v TOP 10. „Tahle etapa mi sedla, bohužel jsme zase startovali až z čtyřiadvacátého místa, takže jsme jeli ve vláčku a hodně v prachu, a to se špatně předjíždí. Bylo to hodně rizikový, hlavně v horách po úzkých cestách s velkými srázy a propastmi, takže jsme museli jet opatrně. Každopádně jsem rád, že jsem mohl ukázat, že auto jede. Zítra budeme moc startovat konečně vpředu,“ radoval se Jarda, který tak doplatil na zrušený prolog a od začátku soutěže startuje v hloubi pole, což posádce přináší nemalé problémy.
Problémem páté etapy byla samozřejmě nadmořská výška. Jezdci se totiž vyšplhali až do 4.600 m.n.m. Obavy samozřejmě měli všichni i o techniku, která musela vydržet dvojnásobnou porci kilometrů. „Měli jsme strach o gumy, protože přeci jenom už to na ně bylo hodně kilometrů. Báli jsme se i o motor, o turbo, protože v takové výšce ten vzduch není a motor prostě dostává zabrat ještě víc. Všechno vydrželo až do cíle, takže jsem rád, že jsme tady. Bivak tady nevypadá moc kulturně, za mnou se dokonce žene nějaká písečná bouře a chlapci asi nebudou mít moc příjemný podmínky na opravu. Ale takový je Dakar,“ uvedl kopilot Martina Kolomého David Kilian.
Tomáš Ouředníček zajel v kategorii automobilů 41. nejrychlejší čas a bezchybným výkonem se posunul na dvaačtyřicátou příčku. „Na trati bylo dost vody, v horách dokonce i sníh. V technické části jsme byli rychlí, v horách už tolik ne, protože auto pořád nejede, jak má. Přesto jsme díky Pavlově bezchybné navigaci zajeli skvělý čas. Jsme hodně unavení, ale těšíme se na další etapu,” svěřil se v cíli Tomáš.
Horkou chvíli si prožila také posádka novinářského vozu v čele s Markem Spáčilem, jenž zůstala uvězněna v horách po průtrži mračen. Po dvou hodinách čekání všichni mimo Marka ztratili vědomí a síly nabrali až v zázemí v Uyuni, kam po pěti hodinách jízdy dorazili. Marek se tak zaslouženě stal hrdinou dne.