Kodídkova cesta na pódium nebyla snadná

Milan Kodídek se ve víkendovém závodě VLN Series umístil na vynikající 3. příčce třídy SP7. Na cestě k bronzu se musel český závodník spolu se svými kolegy vypořádat s několika překážkami.

Červencový čtvrtý závod VLN Series se Milanu Kodídkovi nevydařil, když spolu se svým parťákem Marcusem Löhnertem šachovnicový praporek nespatřil. Během prvního srpnového víkendu již ale českému závodníkovi přálo na Nordschleife štěstí mnohem více. Kodídek se totiž společně s Löhnertem a Belgičanem Krisem Coolsem umístil na celkové 17. příčce a zároveň na 3. místě v rámci třídy SP7.

Cesta za bronzovým úspěchem ale nebyla vůbec snadná. Během šestihodinového závodu totiž Milana potkaly komplikace v podobě hodin již v zaváděcím kole nebo zabláceného předního skla. S konečným výsledkem ale u českého závodníka, který za volantem strávil přes polovinu klání, panovala spokojenost.

„Již v zahřívacím kole jsem se roztočil při výjezdu z Grand-Prix-Strecke a předjelo mě asi osm aut. Naštěstí je ale podle pravidel možné vrátit se na Döttinger Höhena původní pozici,“ popsal Kodídek své horké chvilky těsně před startem.

„Start se mi povedl. Hned v prvních třech zatáčkách se mi podařilo posunout o 3-4 pozice vpřed a po úvodním okruhu jsem vytěžil dokonce šest příček.

Po oschnutí dráhy logicky následovala výměna mokrých pneumatik za suché. Poté se mi ve 3. kole bohužel přihodila jedna nepříjemnost, když přede mnou jedoucí auto zašpinilo mé přední sklo mokrým bahnem. Nestačil jsem to pořádně setřít a došlo k částečnému rozmazání. V nadcházejících třech okruzích jsem tedy neměl moc komfortní výhled.

Na konci pátého kola jsem se vydal do boxů vyměnit pneumatiky a během zastávky došlo i k očistění předního skla. Jízda pak hned byla o mnoho lepší, neboť jsem viděl, kde jsou mokré části trasy a kde suché.

Současně mi bylo sděleno, že pojedu dvojitý stint. Nakonec jsem odjel dvě a čtvrt hodiny a poté mě již za slunečného počasí vystřídal Marcus. Vůz jsem mu předával asi na 16. místě, což oproti kvalifikaci znamenalo posun o 20 pozic. Když přibližně na 25. příčce vystřídal Marcuse Kris, posouval se dopředu a jel moc dobře.

S Marcusem jsme se dohodli, že je zbytečné rozdělit si poslední hodinu mezi sebe, protože s tímto stavem nádrže jsme mohli v poklidu dojet až do cíle. Nakonec jsem do vozu usedl já a tím pádem absolvoval nejvíce kol tohoto závodu. V posledním úseku jsem odjel 7 kol a dohromady 20 okruhů, přičemž za volantem jsem strávil tři a čtvrt hodiny. V cíli jsem byl dost unavený, ale spokojený, že se nám podařilo dosáhnout na dobré umístění.“

Pro Milana se v „zeleném pekle“ jednalo o druhé pódiové umístění v krátkém časovém období, neboť 3. příčku dokázal vybojovat rovněž při červnové 24hodinovce v kategorii V6. Další šanci na zisk slušného výsledku dostane 7. září, kdy má VLN Series na programu další závod.