Jezdci týmu RTR Projects si z Dubaje odvážejí pomyslnou bramborovou medaili

Dubajské trápení týmu RTR Projects nebralo konce ani po noční dvojité výměně poloos u zadní nápravy.

Když se již nad ránem zdálo, že je vše v pořádku a že lehce pošramocené BMW s číslem 64 opět jede jak má, došlo v závěru druhého stintu Jana Červenky k prasknutí koše diferenciálu. Oprava tohoto koše a výměna samotného diferenciálu zabrala necelé dvě hodiny, což znamenalo definitivní konec nadějí na pódiové umístění.

\”Je to vytrvalostní závod do konce zůstává ještě pár hodin a stát se může cokoliv,\” tak zněla optimistická slova Michala Vítka, který se chystal ke svému třetímu stintu.

Kalich hořkosti byli však dnes jezdci týmu RTR vypít až do dna a to když opravený koš diferenciálu opětovně prasknul necelé dvě hodiny před koncem závodu. Následovala další oprava, v jejímž průběhu se však již ukázala skutečná příčina všech předchozích peripetií.

\”Po večerním nárazu od Mercedesu se u našeho auta ohnul a později i praskl výfuk a to tak nešťastně, že horký vzduch byl hnán přímo na diferenciál. Myslíme si, že stejná příčina může i za netěsnící manžety u poloos,\” poodhaluje příčinu všech problémů týmový inženýr Karel Knop.

Finální opravu se podařilo dokončit, když do konce závodu zůstávalo necelých 10 minut. Závěrečná čestná kola si tak za volantem BIG GUNu užil Sergej Paulavets, který byl šachovnicovou vlajkou odmávnut na konečném čtvrtém místě třídy A5.

Brněnská posádka tak ke skvělému barcelonskému stříbru tentokráte přidala čtvrté místo a o jednu příčku tak vylepšila svůj výsledek z loňského roku.

Vytrvalostní závody představují obrovskou mozaiku, ve které záleží na celé řadě nejrůznějších detailů. Všem dobře známé pravidlo o tom, že vítězem 24-hodinového závodu je každý kdo projede cílem, dnes v Dubaji platilo pro 53 posádek, mezi kterými k naší velké radosti byl i brněnský tým RTR Projects.

Tomáš Miniberger: \”Máme za sebou extrémně náročný závod. Tento závod nás obohatil po všech stránkách. Uvážíme-li, že se více než dvanáct hodin jelo za tmy, navíc na náročné a pro nás neznámé trati, musím pochválit celý tým za naprosto perfektní výkon. Přibrzdila nás závada, kterou se nám podařilo odhalit až v samotném závěru, nicméně navzdory tomu všemu jsme zajížděli nejrychlejší časy, kterým dokázala odolat pouze vítězná posádka. Mimo pocitu dobře odvedené práce si odvážíme také řadu cenných zkušeností, které se nám určitě podaří zúročit nejen za rok tady, ale již za dva měsíce, kdy série pokračuje 12-ti hodinovým závodem v italském Mugellu.\”

Jan Červenka: \”Jako novinář bych měl hledat správná slova, ale pravda je taková, že je mi to líto. Byl to opravdu velký závod, skvělá auta, slavná jména, našlapaná konkurence… Užil jsem si každé kolo, sám za sebe jsem byl spokojený s časy, vždyť i s nabouraným autem jsme byli rychlejší než konkurence s výjimkou vítěze, ale dneska to prostě nestačilo.\”

Michal Vítek: \”Měl jsem tu čest rozjet fantastický závod se skvělým autem, ve výborném týmu, s úžasnou posádkou. Mé nynější pocity bych ale popsal asi takto: Budu sem muset jet ještě jednou. A nejen kvůli tomu, že jsem kamarády a syna nevzal na Klacek, ale taky proto, že to tady chci prostě vyhrát. Upřímně… Jsem smutnej. Ale ty rychlý kola byly úžasný!\”

Milan Kodídek: \”Z tohoto víkendu mám velice dobrý dojem. Vůbec jsem nevěděl do čeho jdu. V průběhu celého víkendu se mi podařilo zrychlit o necelých patnáct vteřin na kolo, což si myslím, že na první zkušenost s noční jízdou, navíc v takto pestrém poli, není vůbec špatné. Mým snem je závod na Nordschleife a série Creventic pro mne představuje jednu z cest jak si tento sen splnit. RTR má skvělou partu, ve které vše funguje jak má a to je dnes vzácné.\”

Sergej Paulavets: \”Byl to další skvělý závod v barvách RTR. Můj dík patří všem. Užil jsem si to od prvního do posledního momentu a moc se těším na příští závod.\”