Hattrick týmu CZO Racing

Šampionát Race Club Endurance pokračoval v závěru září svým 5. podnikem, který našel působiště v západoamerickém Austinu. Na Circuit of the Americas dorazilo celkem 17 posádek, mezi nimiž nechyběly ani 3 zástupci CZO Racing by F1-Liga.cz. Posádka s označením 122 si z evropské poloviny sezony přivezla poměrně pohodlný náskok, který v Americe nehodlala prohospodařit.

Vedoucí posádka ve složení Martin Štefanko – Martin Koštialik zažila nepříliš hladký průběh kvalifikace, který se nakonec přeměnil ve 3. pole position v řadě. Start opět obstaral Martin Štefanko. Opět se podařilo udržet první pozici. Novými vyzyvateli byla nově složená posádka #147, která více než polovinu závodu dělala těsnou společnost oběma Martinům, a která se však musela se závodem po 117 kolech rozloučit. Ani v tuto chvíli však cesta za vítězstvím nebyla snadná. Poblíž byla posádka #187, která se však o možnost souboje připravila chybou v pitlane necelou hodinu před cílem. Další výzvou pro posádku Toyoty v barvách Českých okruhů a F1-Ligy.cz byl závěrečný stint o 23 na 1 sadě pneumatik, které byly ke konci závodu silně opotřebovány a neposkytovaly tak dostatečné množství přilnavosti. Ani to však československou posádku nesesadilo z pozice lídra. Cílem projela Toyota řízená Martiny Štefankem a Koštialikem potřetí v řadě jako první, tentokrát s bezmála dvacetisekundovým náskokem. Tři závody před koncem sezony tak má tato posádka v čele průběžného hodnocení náskok rovných 50 bodů.

Druhý týmový prototyp už od začátku sezony patří Tomáši a Jaroslavu Procházkovým, kteří se do šestihodinovky v Austinu kvalifikovali na 6. příčce. Za cíl si dali proniknout do nejlepší pětky. V posledních závodech se jejich hlavními soupeři stává posádka Orange Racing Teamu s číslem 112 a nejinak tomu bylo i v USA. Závod pro #123 odstartoval Jaroslav Procházka, který po 2 hodinách předal řízení svému bratrovi na 6. příčce. Tomáš Procházka měl kromě řízení Toyoty na starost také začátek závodu naší posádky v kategorii GT, kde zaskakoval. Ve zbylých 4 hodinách se tak Tomáš mohl pustit do svých starých známých soupeřů z posádky #112. Útok se povedl a Toyotu s číslem 123 se povedlo dovézt do cíle na 5. místě, což naší bratrské posádce pomohlo posunout se na průběžné 6. místo.

Naše jediné GT v poli startovalo do závodu z 8. místa ve své kategorii. McLaren s číslem 24 na dveřích uvedl do závodního tempa Tomáš Procházka, který kokpit speciálu po 2 hodinách opustil, aby se vypořádal se svými úkoly v kategorii LMP1. Do vozu tak usedl Marek Petráš, který v následujících 4 hodinách hodlal stahovat zhruba minutu vzdálené posádky #26 a #27, což se také dařilo a 2 hodiny před cílem držel náš McLaren 5. místo. Několikasekundový výpadek elektřiny však způsobil, že výsledek zmiňovaného převážně strategického souboje zůstal nejasný. McLaren #24 tak zůstává v průběžném hodnocení s 3 body na 16. příčce.

Do Austinu vyrazil pouze pětičlenný tým. I přes odstoupení 1 vozu můžeme být spokojení, když jsme získali 3. vítězství v řadě a posádka #123 přidala cenných 10 bodů. V ligovém hodnocení jsme se tak posunuli na 3. místo těsně za organizátorskou SIMRace. Další body se budou rozdávat už tento týden na krásném japonském okruhu ve Fuji.

Slova vítěze Martina Štefanka. „Kvalifikace dopadla suprově, na poslední pokus se mi podařilo zajet nejrychlejší kolo a tudíž jsme potřetí v řadě startovali z Pole.
Start se mi povedl a snažil jsem se ujíždět, co to šlo, protože jsme věděli, že budeme mít víc zastávek, než posádky za námi. Posádka #147 se nás držela v průběhu prvního stintu, ale díky dřívější zastávce jsme dokázali ujet a začít navyšovat náskok. Po dvou hodinách zvyšování náskoku jsme se vystřídali a na trať šel Martin Koštialik. První dva stinty nebyly nic moc, ale ty následující dva už byly dobré a Martin byl kolikrát i nejrychlejší na trati. Na poslední stint Martin natankoval víc, abychom se vešli do minimálního limitu. Proto na konci stintu začal Martin hodně ztrácet, pneumatiky už nefungovaly tak, jak by chtěl. Na poslední dvě hodiny jsem šel zase já a měl jsem co dělat. Byli jsme na 3. místě a na prvního jsme ztráceli zhruba 30 vteřin. Naštěstí jsem stahoval 2-3 vteřiny za kolo na obě posádky, a tak během hodiny jsme už byli znovu první a mohl jsem znovu navyšovat náskok. Na poslední stint jsem ale musel natankovat plnou nádrž, abych dojel do cíle bez nutnosti znovu zastavit v boxech. Posádka za námi dostala trest Stop&Go za překročení rychlosti v boxech, tudíž už to bylo jenom o tom dojet do cíle bez nutnosti tlačit na maximum. Získali jsme hattrick jak v kvalifikaci, tak v závodě, takže maximální spokojenost. Máme nyní 50 bodů náskok na druhou posádku, tudíž můžeme slavit zisk titulu již v následujícím závodě v Japonském Fuji. Trať, kterou mám hodně rád, tak snad se zadaří. Jinak bych chtěl poděkovat za moc hezký závod a pogratulovat všem, kteří dojeli.„

Svůj komentář připojil i Tomáš Procházka. „Středeční kvalifikace se nám až tak moc nevyvedla, neříkám že byla špatná, ale nebyla podle našich představ. Čtvrteční kvalda už vypadala mnohem líp, ale kvůli přešlapu jsme startovali z 6. místa.
Samotný závod jsem odstartoval za GT. Jarda nám začínal v LMP a řekl bych, že měl celkem dobrý start. Držel se s konkurencí, ale po dvou pitstopech nám konkurence ujela, což jsme moc nechápali. Já v GT jsem prodělal na pitstopech také. Místo toho, abych vzal od začátku Hardy, tak jsem dvakrát vzal Softy, které nevydržely celý stint.

Po dvou hodinách jsem tedy GT předával kolegovi Marku Petrášovi na posledním místě. Hned jsem šel vystřídat bratra Jardu v LMP. Předával mi LMP na 7. příčce a já ho chtěl trochu vytáhnout. Jezdil jsem, co to šlo, až se mi podařilo vlastně v poklidu dotáhnout #112. Na 5. místo jsem to chtěl taky zkusit, ale to už nešlo. Naštěstí ke konci závodu odpadla první posádka a my jakožto jezdci vozu #123 jsme poskočili na 5. místo. Spokojenost je, ale myslel jsem si, že dojedeme lépe. No nic, tenhle závod je za námi a další 3 před námi, tak se uvidíme u dalšího závodu ve Fuji. Gratulujeme všem posádkám, které spatřily ve tmě tu šachovnicovou vlajku!“