Komentáře vítězů po 24h Le Mans

Ani v 87. ročníku závodu 24h Le Mans nechyběly skvělé momenty a fascinující příběhy. Ať už u Toyoty, kde vládla radost i smutek zároveň, když vedoucí vůz číslo 7 přišel o vítězství až v poslední hodině závodu. Nebo překvapení u Keating Motorsports v GTE Am, kde zaskočili mechanici továrního Fordu.

Vítězství v Le Mans podruhé v řadě připsala posádka číslo 8 Fernando Alonso, Kazuki Nakadžima a Sébestien Buemi. Moc dobře si však uvědomovali, že zvítězili jen díky sérii neplánovaných zastávek sesterského vozu číslo 7 způsobených vadným senzorem. Nechyběla tedy slova útěchy pro Kamuje Kobajašiho, Mika Conwaye a José Mariu Lopéze.

„Přišlo to naprosto nečekaně. Rychlostně jsme se nemohli vyrovnat sedmičce a takové vítězství si nezasloužíme. Dnes sehrálo velkou roli štěstí, ale to je motorsport. Pamatuji, jak jsem v roce 2016 sledoval Kazukiho v televizi, když zastavil jen minutu před koncem. Co v těchto chvílích má člověk dělat? Je to neuvěřitelně těžké,“ řekl Alonso novinářům.

„Podobně nešťastné momenty jsem zažil při boji o titul s McLarenem v roce 2007 a s Ferrari v letech 2010 a 2012. Když přijde ten závěrečný moment a vy nemůžete dokončit svou práci, cítíte zklamaní. Je mi líto mých kolegů, kteří jsou ale nejen kolegové, ale i přátelé. Dnes si to zasloužili oni.“

Ve třídě LMP2 si druhé vítězství v řadě připsala posádka #36 Signatech Alpine Matmut ve složení Nicolas Lapierre, André Negrao a Pierre Thiriet. Kromě vítězství v Le Mans však také slavili titul v LMP2, takže radost byla dvojnásobná.

„Do tohoto víkendu jsme šli s tím, že máme dva cíle. A bylo nesmírně těžké se snažit splnit oba najednou. Bojovali jsme s G-Drivem a přemýšleli, zda do toho jít naplno a riskovat titul. Nakonec však jsme do toho šli naplno. Byla to velice těsná bitva a hodně jsem si to užil,“ zhodnotil Lapierre.

Ferrari oslavilo výročí 70 let od svého prvního triumfu v Le Mans stylově – tovární tým AF Corse dokázal s posádkou číslo 51 ve složení Alessandro Pier Guidi, James Calado a Daniel Serra zvítězit ve velice vyrovnaném a napínavém závodě vozů GTE Pro.

„Myslím, že to byl jeden z nejtěsnějších závodů vůbec. Všichni měli svou porci smůly i štěstí, ale my nakonec byli nejrychlejší. Podařilo se nám zvládnout lépe strategii a to rozhodlo. Psychicky to ovšem bylo velice náročné,“ řekl Calado.

Ve třídě GTE Am si první vítězství připsal soukromý Ford GT zásluhou #85 Keating Motorsports s Benem Keatingem, Jeroenem Bleekemolenem a Felipem Fragou. Závod měli také nesmírně těžký, ale dostali skoro až neuvěřitelnou podporu od továrního Fordu, která zaskočila majitele týmu Bena Keatinga.

„Zavolali mě, že musíme vyměnit předek auta. Přijel jsem tedy do boxů a to co jsem viděl mě šokovalo! Na mém autě pracovali mechanici továrního týmu Chip Ganassi! Neměl jsem tušení, co se děje, ale řekl jsem si, že to má nějaký důvod a Bill (Riley – týmový stratég) ví co dělá,“ popsal situaci Keating.

A vyplatilo se, mechanici od továrního Fordu dokázali zastávku zvládnout během 30 sekund a oproti vlastním mechanikům tak Keating Motorsports ušetřil cenný čas, který se nakonec ukázal jako klíčový v zisku vítězství v Le Mans.