Letos nás čeká už jedenáctý ročník dubajské čtyřiadvacetihodinovky, ale ani my už nejsme na dubajském autodromu žádnými nováčky. Každý jezdec si pamat
Letos nás čeká už jedenáctý ročník dubajské čtyřiadvacetihodinovky, ale ani my už nejsme na dubajském autodromu žádnými nováčky. Každý jezdec si pamatuje na své poprvé. První auto, první podium, ale i první havárie nebo třeba poprvé v Dubaji.
„Na moji první Dubaj si pamatuju moc dobře, protože to bylo vloni s Big Gunem. Těsně před svítáním mi upadl kardan, to byla pořádná rána. V noci černočerná tma a ráno byla zase neprostupná mlha,“ říká Tomáš Kwolek.
O rok dříve startoval v Dubaji Milan Kodídek: „Byl to můj první velký závod, vytrvalostní čtyřiadvacetihodinovka a rovnou možná nejtěžší okruh z 24H Series. Tím myslím hlavně noční závodění. Byl jsem z toho tehdy celkem vykulenej, ve dne jsem se trochu mučil, v noci, při mém druhém stintu jsem byl paradoxně klidnější. Největší obavy jsem měl z toho, abych něco nepokazil, abych nejezdil příliš pomalu, no prostě se mi hlavou honilo spoustu myšlenek.“
„Já jsem v Dubaji poprvé závodil v roce 2014, ale nejraději vzpomínám na Dubaj na simulátoru, to mi opravdu hodně dalo,“ prozradil Tomáš Miniberger.
I Sergej Paulavets startoval v Dubaji poprvé před dvěma lety: „Poprvé jsem v Dubaji startoval v roce 2014 a musím říct, že to byl fyzicky dost náročný závod. Ještě teď se ale musím smát, když si vzpomenu, že se celým tým nechal před závodem ostříhat na krátko.“
Naši partneři:
COMMENTS