Brněnský tým RTR Projects se po čtyřech měsících vrátil do velkého světa vytrvalostních závodů. Loni před Barcelonou čekali na nové auto, ale letos si
Brněnský tým RTR Projects se po čtyřech měsících vrátil do velkého světa vytrvalostních závodů. Loni před Barcelonou čekali na nové auto, ale letos si tuto velkou čtyřiadvacetihodinovou show na okruhu Formule 1 nemohl nechat ujít.Již před samotným závodem byly jasné dvě věci. Konkurence ve třídě SP3 je opravdu obrovská, nicméně český tým se řadil mezi kandidáty na nejvyšší příčky. To se ostatně potvrdilo už během volných testů a tréninků. Třešničkou na dortu byl druhý nejrychlejší čas ve třídě SP3 v páteční kvalifikaci, který měl hodnotu 1:57.675. Tento čas měl na svědomí Sergej Pavlovec.
Sergej se také zhostil práce jezdce, který celý závod rozjížděl. Start čtyřiadvacetihodinového závodu s dalšími více než šedesáti vozy není nic jednoduchého a v Barceloně to platilo dvojnásob. Teplota vzduchu atakovala 35°C a v kokpitu se pohybovala okolo 60°C, což znamenalo extrémně náročné stinty pro všechny jezdce. To ostatně potvrdil i Sergej Pavlovec bezprostředně poté, co opustil kokpit KTM X-BOW GT4: „Byl to můj nejnáročnější stint, jaký jsem kdy zažil. To vedro je úmorné.“
Navzdory náročným podmínkám vyšel úvod závodu brněnskému týmu dokonale a KTM X-Bow GT4 se po dvou hodinách závodu objevilo na čele třídy SP3. V průběhu třetího stintu, kdy se za volantem nacházel Daniel Skalický, se však uvolnil kryt kokpitu a vůz s číslem 224 musel neplánovaně do boxů. Tam mechanici předvedli bleskovou opravu a černé KTM bylo po třech kolech zpátky na trati. I to však znamenalo propad na čtvrtou pozici ve třídě. S touto pozicí se však jezdci týmu RTR Projects rozhodně nehodlali spokojit a během noci rozjeli parádní koncert. Díky chladnější trati zajížděli jedno rychlé kolo za druhým a posádka Miniberger-Kwolek-Skalický-Pavlovec-Janiš se ze čtvrtého místa postupně prodrala zpět do čela třídy SP3.
Čtyři hodiny před koncem závodu však přišla velká rána. Převodovka odmítla poslušnost a po jezdeckém koncertu přišel na řadu orchestr mechaniků. Výměna převodovky není nic jednoduchého, avšak mechanici týmu RTR Projects ji zvládli za necelé tři hodiny. Jen díky nim mohlo černo-oranžové KTM spatřit v Barceloně cíl. Sice na šestém místě třídy SP3, ale přece.
“Nedělá nám radost, že jsme museli odstoupit z boje o první pozici, ale i to je bohužel jedna z tváří závodění. Převodovka byla po fabrické repasi a její výměna vezme cca 3 hodiny a to prostě nezměníme. Můžeme ztratit boj o pódium, ale nesmíme ztratit hrdost a týmového ducha. Celý tým si tady pořádně mákl. Rád bych poděkoval jezdcům za perfektní výkony, našemu inženýrovi Jarkovi a nejvíc pak všem mechanikům. To, co tady předvedli, byl jeden fantastický koncert a já si toho si moc vážím. Je vidět, že nastolená koncepce častého závodění a koučinku s jezdci jako je Tomáš Enge, začíná nést své ovoce. Nejvíce je to aktuálně vidět na výkonech Sergeje. Ten během jedné sezóny poskočil o několik úrovní,” prozradil po závodě šéf týmu Tomáš Miniberger.
Brněnský tým nyní čekají závěrečné dva podniky. Tím prvním bude finále KTM X-Bow Battle v italské Adrii (16.-17. září) a závěrečné finále obstará 24-hodinový Epilog na Masarykově Automotodromu (14.-16. října).
“Letošní Barcelona byla asi nejnáročnějším závodem, co jsem dosud ve 24H Series jel. Bylo to způsobeno hlavně tím extrémním vedrem, opravdu to bylo dost obtížné. Horko bylo celý víkend a hlavně bylo horko i v noci. Ve dvě ráno bylo okolo 26°C, což je pro nás středoevropany dost těžko představitelné. Jinak to bylo skvělé. Ne nadarmo se říká, že je v Barceloně parádní atmosféra. To se potvrdilo i letos. Kolem půlnoci, když se trochu ochladilo, byly některé tribuny úplně plné. Z toho jsem byl hodně překvapený. Musím se přiznat, že jsem měl na trati dvě situace, kdy jsem nebyl daleko od havárie. Jednou mi to dokonce ujelo na oleji z vozu přede mnou a s tím už prostě nic neuděláte. Jste pasažéři. Horší jak na ledu. V Barceloně jsem si to ale užil a už se moc těším na domácí Brno,“ prozradil Tomáš Kwolek.
„Barcelona byla super, ostatně jako vždy. Ten okruh je prostě krásný. Musím říct, že mě překvapila konkurence. Všichni byli hodně rychlí. Myslím, že naše posádka byla hodně vyrovnaná, což je velké plus. Celkově si myslím, že to byl výborný závod, jen je škoda toho výsledku. Já jsem chtěl zvítězit, ale takový je motorsport. Technika hraje velkou roli. Celkově z toho mám ale samozřejmě dobrý pocit, avšak už se začínám soustředit na Brno,“ řekl Daniel Skalický.
„Na letošní Barcelonu jsem se moc těšil a i přes technickou závadu na autě nejsem vůbec zklamaný. Sice to vypadalo pět hodin před cílem na sprchu ze šampaňského, ale převodovka rozhodla jinak. Ale nevzdali jsme se a to považuji za největší výsledek závodu. Naprostá většina týmů při jakékoliv větší závadě skončila. Naši kluci ale dokázali dát všechno do pořádku a díky tomu jsme projeli cílem. Auto fungovalo skvěle a byli jsme jednoznačně nejrychlejší ve třídě. Se svým výkonem jsem spokojen, ale ještě pyšnější jsem na práci jezdců, mechaniků a inženýrů. Jsme skvělý tým a rozhodně to dotáhneme na vítězství, třeba už na domácí půdě v Brně,“ dodal Sergej Pavlovec.
“Celkově mám ze závodu pozitivní pocity, samozřejmě až na ten konec, kdy se to bohužel nedokázalo dotáhnout do toho dobrého konce. Kluci bojovali prakticky celý závod o vítězství, jenže čtyři hodiny před koncem přišly problémy s převodovkou. Rozhodli jsme se pro výměnu, protože jsme věděli, že tato převodovka celý závod nevydrží. Bylo to celkem smutné, protože do té doby jsme jeli opravdu dobrý závod. Bylo mi to líto, nicméně moc se mi líbil týmový duch, dostat to auto za každou cenu do cíle. Jsem rád, že jsem u toho mohl být a nějakým způsobem týmu pomoct,” pověděl závodní inženýr Jarek Janiš.
Brněnský tým nyní čekají závěrečné dva podniky. Tím prvním bude finále KTM X-Bow Battle v italské Adrii (16.-17. září) a závěrečné finále obstará 24-hodinový Epilog na Masarykově Automotodromu (14.-16. října).
Nezapomeňte sledovat náš Facebook, kde se dozvíte další aktuální o našem týmu.
COMMENTS