Akash Neil Nandy z GP3: v Mostě bych si chtěl zajezdit znovu!

Text a foto: Roman Klemm
Formule GP3, to nejsou jen Scuderií Ferrari, Hondou nebo McLarenem továrně podporovaní Charles Leclerc, Antonio Fuoco, Nirei Fukuzumi či Nyck de Vries. O úspěch se tam jaksi v jejich stínu snaží i jezdci, kteří za sebou nemají juniorské vývojové programy velkých značek.

Svému finančně, časově a psychicky náročnému sportu ovšem obětují přinejmenším stejně tolik, jako favorité. Jedním z nich je Malajec Akash Neil Nandy se zajímavým poměrem k autodromu v Mostě. Nandy, jehož manažerem je zkušený Ital Dr. Alessandro Giandelli, který již pracoval u týmů Ghinzani a Toro Rosso-F1, pro svůj sport opustil vlast a jeho profesionální přístup jde tak daleko, že s sebou na závody vozí i psycholožku. Přesto zatím na úspěchy čeká a poznal jen stinnou stránku našlapaného šampionátu GP3. V Hockenheimu si s ním popovídal Roman Klemm.

RK: Překvapuje mne Tvá perfektní angličtina…
AN: Studoval jsem již v Indii a Singapuru a i doma mne rodiče posílali na mezinárodní školu.

RK: Když už jsme u rodičů, byli to oni, kdo Tě vedli k motorsportu?
AN: Tak nějak ano. Táta závodil v malajském mistrovství cestovních vozů a nejpozději když mi byly čtyři roky jsme poznali, že sdílíme stejnou vášeň. Koupil mi motokáru, se kterou jsem jezdil jen tak pro špás. Od mých dvanácti let ovšem táta začal nasazovat vlastní tým, ze který jsem profesionálně jezdil. Máma se také hodně obětuje. Žiji teď v Londýně, kde studuje i má sestra a máma do Evropy přišla s námi, aby jsme ji měli nablízku. Táta se letos přijel podívat jen na závod v Budapešti.

RK: Byl první malajský pilot F1 Alex Yoong Tvým velkým idolem?
AN: Ani ne. S Alexem se znám a beru ho jako přítele. Pokud jde o opravdové vzory, tak k nim počítám spíše Lewise Hamiltona a Ayrtona Sennu.

RK: Ve čtrnácti jsi opustil motokáry a jezdil asijskou obdobu Formule BMW, zvanou JK Racing Series. Jak jsi se vypořádal se skokem do monopostů?
AN: Dost dobře. Měl jsem před tím možnost, zvykat si na “auta” rozsáhlými testy s Lotusem Elise a sezona proběhla výborně. Skončil jsem celkově pátý.

RK: Následoval postup do silného čínského šampionátu F-Masters…
AN: Tam se mi dařilo ještě lépe. Pětkrát jsem vyhrál a celkově jsem skončil třetí. Ročník jsem korunoval vítězstvím v rámci velké ceny v Macau, což považuji za můj doposud největší sportovní úspěch vůbec.

RK: Dráha v Macau je velmi nebezpečná, jak jsi se s tím vypořádal?
AN: Byl jsem v tom businessu tak nový, že jsem si to ani neuvědomoval. Nebezpečí tenkrát pro mne stejně nebylo téma. Bral jsem to jako každý jiný závod a v klidu jsem se trať naučil. Jiní si ten klid nedopřáli a skutečně skončili ve zdi.

RK: Vedle mezinárodně známých tratí, na kterých startuje i Formule 1 tento šampionát nastoupil i na dosti neznámých okruzích jako Ordos nebo Inje. Co o nich můžeš říci?
AN: Nejsou to žádné staré zaostalé dráhy. Ordos je nová trať uprostřed pouště na severu Číny, nedaleko Mongolské hranice. Inje je také nová trať připomínající Spa.

RK: Tvé úspěchy Ti daly dost sebevědomí, aby ses pustil na Evropskou scénu…
AN: Roku 2014 jsem skončil jako 14. Formule Renault a minulý rok jsem jezdil AFR-Cup na silnějším voze Formule 3.

RK: AFR-Cup jsi vlastně ovládl, přesto jsi skončil jen jako vicemistr, o bod za Belgičanem Weckxem.
AN: Vyhrál jsem osm závodů, na Salzburgringu jsem ovšem měl velmi těžkou nehodu zrovna v nebezpečné Fahrerlagerkurve a vůz jsem zcela zničil. Proto jsem musel několik závodů vynechat…

RK: Mimo jiné jsi vyhrál oba závody tohoto šampionátu v českém Mostě.
AN: Na Most vzpomínám moc rád. Je to senzační trať, na které si – mimo rovinky – vůbec neodpočineš. Má ale krásný rytmus, který mi naprosto vyhovuje. Rád bych se tam někdy vrátil, alespoň k testům. Škoda, že tam nemůžeme nastoupit s GP3.

RK: Čímž bychom byli u aktuální sezony. Proč GP3?
AN: Můj manažer Dr. Giandelli pro mne vlastně plánoval ročník v japonském šampionátu F3 a GT. Oba dohromady by stáli přesně tolik, co stojí samotná GP3. Pak se do věci ale vmísilo Malajské ministerstvo mládeže a sportu. Letos se v Sepangu pojedou v rámci Grand Prix i závody GP2 a GP3, tak chtěli v obou šampionátech mít domácí jezdce. Jeffriho nasadili do GP2 a mě slíbili velkou podporu, když se přihlásím do GP3.

RK: Jak to vůbec vypadá s popularitou motorsportu a GP3 u Tebe doma?
AN: Tam je jasným číslem jedna MotoGP! Národní formulové šampionáty mají jen nízkou úroveň, většinou se závodí v různých třídách cestovních vozů.

RK: S Malajskou podporou tedy startuješ v GP3.  Proč jste vybrali švýcarský tým Jenzer?
AN: Správně řečeno, startuji s podporou táty a sponzora, jednoho dovolenkového resortu v Austrálii, který patří Malajci. Od ministerstva jsme zatím neviděli ani halíř! Jejich rozhodnutí, nasadit mne v GP3 padlo tak pozdě, že to byl už jen pan Jenzer, který pro mne měl volný třetí kokpit.

RK: Firma Petronas je velkým malajským sponzorem motorsportu. Nemají něco, jako juniorský program?
AN: Bohužel ne. A mimo to: i kdyby ho měli, tak bych od nich asi nic nedostal. Nejsem totiž Muslim – pocházíme z Indie…

RK: S Tvými výsledky to zatím nevypadá dobře. Nejlépe jsi dojel na Red Bull Ringu jako dvanáctý…
AN: Musím otevřeně přiznat, že mi to auto zatím nesedí. Nějak nedokážeme splynout v jeden celek. GP3 je velmi vyrovnaný šampionát s velice vyježděnými jezdci a téměř všechny tratě jsou pro mne nové. Z toho pohledu tu jsem vlastně jediný opravdový “rookie”. Modus těch závodů mi také nepřichází vstříc. Máme jen krátký volný trénink a pak kvalifikaci. Nechápu, proč nás pan Ecclestone nenechá jet častěji a déle – času by bylo dost. Oskar Tunjo skočil do mého auta a i do auta Richarda Gondy a byl hned rychlejší. Já prostě pořád ještě hledám správné nastavení.

RK: V Budapešti jsi v sobotu předjel nejvíce soupeřů ze všech, v neděli jsi ale ukázal krkolomný přemet.
AN: Ano, byla to těžká nehoda, kterou teď mám stále před očima, což pochopitelně vadí. Proto to mám s sebou psycholožku…

RK: Jaké jsou Tvé cíle pro zbytek ročníku?
AN: Nechci nic povídat o umístěních mezi prvními třemi, pravidelné dojezdy na bodech by byly dobré.

RK: A Tvé plány pro rok 2017?
AN Samozřejmě bych rád zůstal v GP3 a ukázal zde, co jsem se letos naučil. Jinak by přeci byla tato sezona k ničemu. Všechno záleží na výsledcích v příštích podnicích. Tady v Hockenheimu se v obou závodech ukázalo, že jsem na správné cestě. Pro finiš jsem měl jak já, tak i kolega Maini nejrychlejší auto pole a kdyby závod trval o tři kola déle, tak jsem jistě urval první body.