Nürburgring je na 70% o znalosti tratě, říká Milan Kodídek, který letos absolvuje kompletní sezonu ve VLN

Milan Kodídek vloni absolvoval několik závodů vytrvalostního šampionátu VLN na legendární Nordschleife. Začal v BMW a končil v mlze, vlastně s Porsche GT3 v německém týmu. V letošním roce se do toho pustí ještě více zostra, když bude nastupovat s Porsche GT3 CUP týmu Teichmann Racing. Jezdec týmu RTR Projects se také zúčastní vysněného závodu 24h Nürburgring  (28 – 29.5.)

Milane, jak došlo k domluvě s týmem Teichmann Racing?
Oslovili mě především zajímavé podmínky. Jednal jsem i s dalšími týmy – Black Falcon a Manthey Racing, Frikadelli, apod.  ale chtěl jsem zvolit jako takový “první“ stupeň velkého závodění na Nordschleife tak trochu rodinný tým, tak, aby to nebylo nijak přehnaně profesionální. Když mi to půjde, tak ty dveře k dalším týmům mám stále otevřené, alespoň tak končila moje poslední komunikace s těmito týmy, kdy jsem poděkoval a sdělil, že letos nevyužiji jejich nabídku.  Svou roli také sehrála ekonomika, starty v těch velkých týmech jsou přece jen o „něco“ dražší.

Je VLN a 24h Nürburgring pro tebe splnění klukovského snu?
Když jsem v roce 2008 začal jezdit volné jízdy na Nürburgringu, a to už jsem se opravdu nemohl považovat za kluka, tak jsem pochopil, jak skvělý je to okruh, jak je těžké zde uspět v dílčích honičkách během Touristenfahrten. Je naprosto úžasné, když sedíš v Porsche a kolem tebe letí staré BMW a … . Hned ti dojde, že i když sis už nějaký okruh předtím vyzkoušel, tak tady je to prostě ze 70% o znalosti tratě. Kdo tu trať nezná, tak si nemůže dovolit jet ani svižně, natož rychle. Takže není to ani tak o splnění klukovského snu, ale obdivování toho, jak kolem mě proletí ty staré vozy nebo třeba Sabine Schmitz s BMW – Ring Taxi.

Jak moc působení ve VLN mění tvé postavení v týmu RTR Projects a 24H Series?
Mění vcelku dost, především z časového i  ekonomického hlediska.  Termíny závodů trochu kolidují a je takřka nemožné účastnit se obou už tak dost finančně náročných seriálů. Možná pojedu v Mugellu, abych se rozjezdil, ale to ještě nevím.

Jaký je tvůj cíl nebo přání pro 24h Nürburgring, jestli se o tom dá už tak brzy mluvit?
Jako první a nejdůležitější přání mě napadá, aby auto jelo celých 24 hodin, aby se jelo, pokud možno, a s ohledem na moji premiéru v tomto vytrvalostním závodě aby se jelo na suchu. Cíle zatím nemám, ty si určím asi po prvních dvou závodech a po kvalifikačním závodě na 24h, kdy snad poznám, na co mám já, tým, .. .

A s čím budeš spokojený na konci sezony VLN?
Budu spokojený, když bude auto fungovat a my prodáme to, na co budeme mít a budeme atakovat stupně vítězů ve třídě, a vždy co nejvýše v celém závodním poli. To bude ale dost obtížné. V naší třídě jezdí okolo 20 aut a jsou zde patrné i rozdíly v technice.

VLN nebo 24h Nürburgring, tam dosud mnoho Čechů nezávodilo. Ty budeš jedním z toho mála. Co všechno za tím je? Co všechno musí člověk obětovat?
Dobře podnikám a vzhledem k tomu, že utrácím ty vydělané peníze, tak mi nikdo neříká, že tohle nemám dělat a tamto je moc. Rodina mi do toho nemluví vůbec, protože ví, že je to moje přání, aktuálně i smysl etapy života. Takže zatím není ani nějaké extra úsilí, jen snad těch 1.800 kol nakroužených jak říkám na nej jednosměrce světa. A ta moje stopa doufám bude mýt i pro další příznivce motosportu význam..nakonec mám velikost bot 48 J

Lze dojít ještě dál nebo zažít ještě víc, než to, co máš před sebou v letošním roce?
Pokud se mě ptáš na závodění, tak to je určitě jeden z vrcholů okruhového ježdění, ale určitě i Le Mans je ještě o něco dál, jak co se týče závodu, tak také publicitou médií, atmosférou se oba závody podobají, jen v zeleném pekle se kole těch 250-300 tis. diváků víc věnuje zábavě. Byl jsem na obou závodech zatím jako divák, tak začněme smyčkou, pak se uvidí.  Já si tyhle ty otázky popravdě moc nekladu. Teď mám prostě cíl VLN a 24h a na ten se hrozně moc těším, to mě bude bavit a naplňovat. Jestli třeba přijde někdy později na řadu Le Mans, tak proč ne, šel bych do toho.

Jaká je Tvá oblíbená pasáž?
Já to mám rád všude. Ale hodně se mi líbí pasáž od Pflanzgarten, tam jsou skvělé zatáčky, kdy tělo bojuje s mozkem, co povolí a jak se obecně říká je to tam srdcová záležitost, neubrat moc plynu, v podstatě jako u většiny pasáží této super trati.